Dokonalé načasování

Timed to Perfection



http://alisanne.insanejournal.com/2188947.html?style=mine



Autorka: Alisanne; Překladatelka: Gleti; Beta-read: Patoložka



Napsáno pro Snape100, výzva 554 Snape a následující generace Scorpius Malfoy





JKR Disclamer: This story is based on characters and situations created and owned by JK Rowling, various publishers including but not limited to Bloomsbury Books, Scholastic Books and Raincoast Books, and Warner Bros., Inc. No money is being made and no copyright or trademark infringement is intended. This fanfiction was written by Alisanne, czech translation was created by Gleti.



~



Když začalo rozřazování, Severus si povzdechl a poslouchal jen napůl. Probral se, až když Minerva vyvolala Scorpiuse Malfoye, a věnoval mu zvláštní pozornost.



Účastnil se chlapcova křestního obřadu, každých jeho narozenin, dokonce ovlivnil i jeho početí tím, že Dracovi poradil vhodné lektvary.



„Zmijozel," oznámil klobouk.



Severus souhlasně zamručel a s úsměvem se uvelebil na své židli. Takže žádné překvapení, pomyslel si.



Zbytek zařazování pokračoval. Po ukončení, když Minerva zamířila k hlavnímu stolu, zastavila se u něj. „Zmijozelské koleji se daří, Severusi."



„Samozřejmě," zamumlal, když se posadila. Škoda, že tomu nemohlo být i v mé době.



~



Scorpius Malfoy sice vypadal jako jeho otec a dědeček, ale tady veškerá podobnost končila. Tam, kde jeho předci lpěli na své výlučnosti, on se přátelil se všemi bez ohledu na čistotu krve a byl všeobecně oblíben, dokonce i mezi studenty z jiných kolejí. Astoriin vliv, usoudil Severus.



Nebylo překvapením, když se u chlapce projevilo mimořádné nadání na lektvary.



„Měl bys ho vést," navrhla Minerva.



Severus si odfrkl. „Jsou tu jiní, mnohem kvalifikovanější."



„Nemyslím, že je to pravda," usmála se Minerva. „I když tě, samozřejmě, nemohu k ničemu nutit."



Lektvarista si povzdechl. Stejně jako Albus mohla udělat právě to. „Uvidíme."



~



Lekce se Scorpiusem byly podnětné. Mladíkova bystrost nutila Severuse zůstávat ve střehu. Společný čas si užívali. Možná až příliš, pomyslel si Severus jednoho dne, zatímco potají obdivoval Scorpiusův zadek.



Nic se nemohlo stát, samozřejmě, to bylo zhola nemožné, ale stejně jako všichni Malfoyové, Scorpius neznal význam toho slova. „Také tě chci,“ řekl mu jednoho dne při vaření lektvarů.



Severusovi se údivem rozšířily oči. „Cože?"



Scorpius zašeptal: „Otec mi o tobě vyprávěl, o tom, jak moc ses obětoval. Zasloužíš si odměnu."



„Jakou odměnu?"



Mladík se mu s odhodlaným výrazem podíval do tváře. Severus se při pohledu do jeho očí zachvěl. „Tu nejlepší. Mě."



~



Po Scorpiusově odchodu z Bradavic se Severus domníval, že tím celá záležitost skončila. Doslechl se, že je mladík zaměstnán na Odboru záhad jako Nedotknutelný. Potěšilo ho, že jeho mysl našla své uplatnění, a snažil se na svého chráněnce zapomenout.



Přesto propadal se do chmur, celé dny ani nepromluvil.



Den, kdy ucítil ten tah, byl jako každý jiný. Severus, předtím dřímající, vzhlédl a zjistil, že je… jinde. „Kde--?"



„Ahoj, Severusi."



Lektvarista údivem otevřel ústa. „Scorpiusi?" Ty tam byly všechny známky dětství, chlapce nahradil muž, z jehož krásy oči až přecházely.



Scorpius se usmál. „Je čas na tvou odměnu," řekl, zatímco pozvedal hůlku. A Severus vykřikl.



~



Když se probral, ležel na zemi. Posadil se. „Kde--?"



Scorpius jásal. „Povedlo se!"



„Co jsi to udělal?" zašeptal Severus při vstávání.



„Přivedl jsem tě zpátky," odpověděl Malfoy. „Trvalo to roky, ale kombinace tvé krve z Chroptící chýše a magie z tvého portrétu nakonec fungovala."



„Nemožné--"



„Nic není nemožné." Scorpius k němu natáhl ruku. „Je čas na řádné seznámení. Scorpius Malfoy. "



Severus zamrkal. „Severus Snape," řekl a potřásl Scorpiusovi rukou. Ten ho však políbil. „Nemůžeme!" vydechl Severus. „Jsem starý--"



„Teď jsem starší než ty." Ušklíbl se Scorpius. „Takže...?"



Když se na něj Scorpius přitiskl, Severus se uvolnil a jeho tělo zareagovalo. Možná můj čas konečně přišel.