Jeden moudrý sufi nasedl na loď, která ho měla převézt přes moře. V polovině plavby vypukla tak hrozná bouře, že si obrovské vlny s lodí pohrávaly jako se stéblem trávy. Všechny zachvátil strach. Někdo se modlil, jiný křičel, další odhazoval všechno své jmění do moře. Jen mudrc zůstal klidný.
Když se bouře utišila a poutníkům se vrátila barva do tváří, někteří se udiveně ptali mudrce:
„Jak to, že ses nebál? Copak jsi nevěděl, že nás od smrti dělí jen pár prken?“
„Věděl , ale v životě jsem zjistil, že nás od ní často dělí méně.“
Paprsek SLUNCE pro duši
Žádné komentáře:
Okomentovat