aneb nejhorší den Severuse Snapea.
Až dosud si myslel, že nejhorší den svého života zažil, když ho Tomáš Beznoska předhodil hadímu
mazlíčkovi. Kdyby tušil, jak se mýlí.
V polovině února nastal ten pravý čas, aby se bradavický lektvarista vydal do Zakázaného lesa na sběr
prvních sezónních bylinek. Během cíleného toulání dorazil na mýtinu, kde za každého počasí rostla
zemnice a jejíž extrakt používal do bonbonů pro Brumbála.
Jenže dnes na tomto místě stála chatrč. Kupodivu byla postavená z nepálského antigravitačního
stromu, ozdobená plakáty vzácných rostlin. Kdo si může dovolit něco takového? Divil se Severus.
Na odpověď nečekal dlouho. Kde se vzala, tu se vzala, zjevila se baba, oblečená jak Longbottomův
bubák, na nohou kostkované papuče. A se slovy "Ach Severusi, už tu na tebe čekám." se na něj
vrhla. "Madam, já vás neznám." Bránil se. "Ale to jsem já, tvá Nagini. Poté, co mě Longbottom
osvobodil z hadího těla, vrátila se mi původní podoba. Nemusíš se mě bát. Teď budeš jenom můj a
nahradíš mi Voldíka." Severus na nic nečekal a zdrhal. Už byl v dohledu Bradavických věží, když ho
babice srazila dobře mířeným kamenem a se slovy: "mě neunikneš", ho odvlekla do domku. Ten se
díky vzácnému dřevu vznesl a odnesl je kdoví kam.
Žádné komentáře:
Okomentovat