pondělí 10. prosince 2012

DEPRESE

V hodině mezi psem a vlkem
ožívají střepy mých rozbitých snů.
A jejich ostré hrany rozřezávají mou duši na kousíčky.

Aby je Deprese za stálého podlévání slzami
mohla dusit až do kuropění.
Vystavil v

Žádné komentáře:

Okomentovat

Přihlásit se k odběru: Komentáře k příspěvku (Atom)