sobota 5. listopadu 2011

Poctivost se nevyplácí


Autor: Gleti


Harry skryt neviditelným pláštěm nevěděl, zda má proklínat svou smůlu či fascinovaně zírat na vášnivé divadlo před sebou.

Do této nezáviděníhodné situace se dostal díky svým potížím se spánkem. Protože mu však madam Pomfreyová odmítla vydat další dávku bezesného elixíru, rozhodl se připravit si lektvar sám. Minulý týden si „vypůjčil“ potřebné ingredience, které chtěl dnes vrátit. Než však stačil všechny přísady uklidit, zaskočil ho vpád nahého Luciuse Malfoye a profesora lektvarů. „Celý život toužím znectít katedru,“přiznal se blonďák. „A proč jsi to neřekl dřív, už jsme to mohli dávno udělat. Opři se.“ Vyzval ho Snape a po rychlé přípravě vrazil svůj penis do Malfoyvy zadnice, aby ho divokým přirážením přivedl k vrcholu.

Chlapec dosud neměl příležitost seznámit se se sexuálním stykem dvou mužů a náruživé představení jej vzrušilo na nejvyšší míru, zvláště když zpozoroval bílé pramínky tekoucí po stehnech stojícího muže. Proto není divu, že neudržel své rozechvění na uzdě a neopatrným pohybem prozradil svou přítomnost.

Sotva se muži zklidnili, vydali se hledat vetřelce. „Hleďme, zloděj! Nechcete nám něco vysvětlit, Pottere!“ rozlítil se učitel lektvarů. „Já se moc omlouvám, pane profesore!“ vyděsil se chlapec, „já jsem ztratil nůž na krájení přísad, tak jsem se přišel podívat, zda jsem ho tu nenechal.“ Bránil se. „Nelžete! To by do zítřka počkalo. Vy jste přišel krást!“ „Ne, pane profesore, opravdu!“ „Pottere, nevymýšlejte si! Vždyť v ruce držíte složky na přípravu bezesného lektvaru.“ Takže slavný nebelvír je zloděj,“přidal se Malfoy. „Ne já je chtěl vrátit,“ hájil se chlapec. „A víte, že taková „půjčka“ bez dovolení se rovná krádeži. Pane profesore, jak toho provinilce potrestáte? Nechtělo by to přezkoušení z lekce, kterou jsme mu tak nezištně poskytli?“ posmíval se lascívně aristokrat, zatímco Harry vyděšeně pohlédl na Snapea. „Luciusi, zpomal a nepleť se do toho!“ snažil se lektvarista zadržet Malfoye. „No tak, vždyť můžeme zabít dvě mouchy jednou ranou. My si užijem a kluk už se sem neodváží. Copak dokážeš odolat takovému lákadlu jako je mladinký panic?“ „Právě proto.“odporoval učitel. „Je mu teprve patnáct a navíc je to můj student!“ „Seve, Seve. Ty prostě neumíš využít příležitosti, když se sama nabízí,“ dodal blonďák a znehybnil partnera hůlkou, kterou si nenápadně přivolal během jejich dohadování. „Harry, chlapče, kampak utíkáš!? Accio Harry Potter!“ „Ne, prosím pusťte mě,“ žadonil mladíček. „Přece by ses nebál, Uvidíš, bude se ti to líbit. Poprvé je to sice trochu nepříjemné, ale do toho se brzy vpravíš. Ostatně, správně uspokojit svého partnera je jedna z nejdůležitějších životních dovedností.“

Dál se však pro svou užvaněnost nedostal. Snapovi se podařilo vymanit z jeho kouzla a seslal na něj mdloby. Rychle se přioděl pláštěm a začal zpovídat vyděšeného studenta. „Takže vy mi kradete suroviny, abyste si připravil bezesný elixír. Proč nejdete za madam Pomfreyovou? Pottere!“ Říká, že ho beru moc. Jenže já ho opravdu potřebuji. Když si ho neberu, běží mi před očima scény z vizí Voldemortových akcí.“ Vysvětloval zničeně chlapec. „Madam Pomfreyová má pravdu, bezesný lektvar je návykový. Mohu vám na dnešní noc vymazat vzpomínky a zítra bychom se pokusili vyřešit vaše spaní.“ „ Děkuji, pane profesore, to by bylo skvělé.“ Odvětil vděčně Harry a odešel.

Po jeho odchodu se Snape pustil do pacifikace svého milence. „Můžeš mi vysvětlit, co tě to napadlo! Uvědom si, že jsem v Bradavicích jako špeh Našeho Pána. Asi by se mu moc nelíbilo, kdyby mě Brumbál vyhodil za znásilnění jeho oblíbence! Příště uvažuj hlavou a né pérem!“ „Prosím tě ty toho naděláš. Doufám, že´s mu vymazal paměť?“ „No samozřejmě, přece ho nenechám, aby si někomu stěžoval.“ Pak je vše v nejlepším pořádku. Mimochodem za čtrnáct dní se zase přijdu pozeptat na studijní výsledky mého syna.“ Ušklíbl se Malfoy a zmizel v zelených plamenech letaxové sítě.

Žádné komentáře:

Okomentovat