Po Nevillově úspěšném zesměšnění
bubáckého Snapea se všichni nadšeně hrnuli do fronty, aby se vypořádali
se svým strachem. Strašidlo na sebe v rychlém sledu bralo podobu všech
možných příšer včetně akromantulí, velehadů, ale všichni nad hrůzou
zvítězili. A nikdo, ani profesor Lupin si nevšiml, že se Draco drží
opatrně v pozadí. Naštěstí hodina skončila, dřív než se dostal na řadu.
Až později, večer za zataženými závěsy
postele si Draco oddechnul. Tohle bylo o fous. Nechtěl, aby někdo věděl,
jak nepříjemné je mu otcovo uspávání, jak podivné bývají jeho doteky, o
kterých nikdo nesmí vědět. Netušil, jak by tohle dokázal zesměšnit.
Žádné komentáře:
Okomentovat