úterý 24. září 2013

Zklamání



V dny, jako byl tento, nechápal, proč se po válce vrátil k učení. Několik vybuchlých kotlíků a jeden poleptaný student ho znechutily více, než je zdrávo. Těšil se na dobrou večeři a dobití endorfinů sexem.

Proto ho zneklidnil dětský hlásek v pokoji pro hosty. „Stjejdo Haly, já mám ještě žížeň.“ „Už jsi měl dost, v noci by ses počůral!“ „Nepočůjal, já už jsem velký kluk. Pjosím? Pjosím?“ „Tak dobře, ale jen lok,“ povolil oslovený nátlaku. „Babičta mi před spaním říká pohádku,“ naléhal mrňous dál.

Severus v duchu zavyl, tohle vypadá na dýl. Je úplněk a malý Lupin vydrží otravovat hodně dlouho.


Závist



První školní den poháněla Patricii Harrisnovou zvědavost. Hlavně na spolužáky staré i nové. Většina jejich bývalé třídy bude i na druhém stupni a těch pár ubožáků, co přešlo jinam, jí určitě chybět nebude. Jak se mýlila, pochopila, když zaslechla rozhovor z vedlejší lavice. „Představ si, co si vymyslela Grangerová. Tvrdila Pošuku Dinglovi, že nastupuje na čarodějnickou školu. Slyšela jsi větší pitomost?“

Tehdy se Patricie zmocnil vztek. Jak je možné, aby se její tajné přání splnilo trapné šprtce? To ona měla jít do Bradavic! Škoda jen, že v jejich motácké rodině se už po tři generace nenarodil nikdo s čarodějnickým nadáním.

neděle 8. září 2013

Návštěva



S povzdechem se odvrátil od výlohy knihkupectví, kde kraloval jeho nový bestseller. Před ním byla nejistá cesta, a přestože věděl, že už ji jednou absolvoval, nemohl se zbavit pochybností. Opravdu vypočítal množství otáček správně?
Doma si dal na kuráž panáka whisky. Bohužel jeho vedlejším účinkem byly vzpomínky.
Tehdy se vyškobrtal z krbu celý rozlámaný a znechucený a praštil sebou na pohovku v hale. Naštěstí Krátura si za tři týdny bystrozorského výcviku už zvykl, proto čekal připravený s lektvary a léčivými mastmi na jeho bolístky. Špatnou náladu zaháněl jedině alkohol.
„Vím, čím procházíš!“ Vyděsil ho záhadný hlas. Okamžitě tasil hůlku, ale nikde nikdo. „Nelekni se.“ Najednou se před ním zhmotnil muž, prošedivělé vlasy, brýle a za nimi tak známé zelené oči. Jeho starší já.
„Neustálý boj, závist, všechna ta buzerace a šikana otráví každého. A ty jsi na nejlepší cestě stát se alkoholikem, protože to nezvládáš. Tak jsem tady, abych tě zachránil,“ oznámil.
„Také jsi měl návštěvu?“ Zajímal se mladík.
„Samozřejmě. Bez impulsu z budoucnosti bych nenašel odvahu se vším seknout a vydat se na cesty. Pět let jsem se toulal s báglem po světě. Po návratu jsem se vrhl na psaní. Tenhle měsíc jsem vydal pátou knihu."
„A o čem píšu?“
„Fantasy. V první knize jsem se inspiroval Artušem. Druhá kniha byla o boji s fantastickými příšerami, něco jako Lockhartovy příběhy upravené pro mudly. Další zase vycházely z kouzelnických dějin.“
Harry chtěl ještě vyzvědět spoustu věcí, ale jeho starší já už muselo domů. Druhý den se odhlásil z výcviku a za týden už coural uličkami Carcassonne. 
Vše, co předpověděl návštěvník, se splnilo. A dokonce i něco víc. Odjezd znamenal definitivní tečku za vztahem s Ginny, ale po návratu našel odvahu sblížit se Severusem. Jsou spolu dosud.
Dnes nastal den D. Dopil poslední lok a začal otáčet obraceč času.