neděle 26. února 2012

Svým vlastním pánem

-
http://alisanne.insanejournal.com/1528732.html#cutid1
-------------------------------------------------------------------------------
-
"To nedává žádný smysl," divil se Remus, zatímco zkoumal obálku.
Severus si olízl rty. "Tonksová měla nějaké spojení s Kruvalem?"
"Ne," odmlčel se vlkodlak. "Alespoň si to nevybavuji."
"Řekla vůbec někdy, kdo byl Teddyho pravý otec?
"Upřímně, nezajímalo mě to. " Posteskl si Remus. "Teď bych si přál, abych byl neodbytnější."
"No, vyřeší se tím jeden problém." Připustil Severus
"Jaký?"
"Ani jeden z nás nebude zklamaný jeho zařazením do koleje"
Nebelvír zbledl. "Tam jsou také koleje?"
"Domnívám se, že ano." Zmijozel si odkašlal. "Tady ho máme. Připraven?"
Remus se napřímil. "Jako nikdy v životě."
-
"Přišel ti dopis," řekl Remus, když Teddy vstoupil do kuchyně.
"Můj bradavický dopis?" Vydechl chlapec.
"Ne... tak docela." Otec mu podal obálku.
Teddy se zaradoval. "Kruval ? Geniální!"
"Vypadáš potěšeně," konstatoval Severus suše.
"To je skvělé!" Zavýskl Teddy.
Remus přimhouřil oči. "Co jsi udělal?"”
Teddy zrozpačitěl. "Já, ehm, zkusil jsem jim napsat. Nemyslel jsem si, že to bude fungovat! "
Lektvarista pozvedl obočí. "Samozřejmě, že ano."
"Můžu tam chodit?"
"Myslel jsem, že jsi chtěl jít do Bradavic," řekl Remus
Chlapec se začervenal. " Chtěl bych být sám za sebe."
Remus si povzdechl. "Probereme to. Dej nám chvilku. "
Teddy radostí odhopsal.
-
Když osaměli, zeptal se vlkodlak Severuse . "Co si o tom myslíš?"
Zmijozel pokrčil rameny. "Kruval je uznávaná škola."
"Ale nevíme, kdo tam učí!"
"Krum tam trénuje famfrpál." Severus se usmál. "Možná, že právě to ho inspirovalo. Teddy miluje bulharský mistrovský tým."
Měl jsem ty plakáty sundat," lamentoval Remus.
Pochybuji, že by ho to zastavilo."
Nebelvír si povzdychl. "Takže ho pustíme?"
Severus si lokl čaje. "Asi ano."
"Povím mu to," řekl Remus a odešel za Teddym.
Severus se za jeho zády ušklíbl. Věděl, že dopis Krumovi bude fungovat.
Udělá cokoli, aby zabránil tomu, mít dalšího Nebelvíra v rodině.
-

úterý 21. února 2012

Mnohem lepší


http://alisanne.insanejournal.com/1125061.html

Much Better
~ ~

"Jsem rád, že už je konec," povzdechl si Harry.

"Musíme udělat ještě jednu věc," odpověděl Severus a vedl ho na taneční parket.

"Všichni zírají!" syčel mladík.

Zmijozel se zasmál. "Nervózní?"

"Ano!" Nebelvír zrudl. "Neopozdil jsem se, nezapomněl jsem sliby ani neztratil svůj prsten, ale to neznamená, že se něco nemůže pokazit."

Lektvarista se sklonil a za zřejmého nadšení jásajících diváků ho něžně políbil, čímž vykouzlil na Harryho tváři úsměv. Když se odtáhl, zašeptal. "Klídek. I kdyby se všechno pokazilo… na dobré a na zlé, pamatuješ?"

Harry přikývl a pomalu se uvolňoval v manželově náručí. "Zatím to bylo skvělé."

Ano, určitě bude ještě lepší. Usmál se Severus.

úterý 14. února 2012

Odvrácená pohroma

http://alisanne.insanejournal.com/1006029.html/

Disaster Aborted

Novinky jako tato nechtěl Severus slyšet, zvláště ne dnes. "Co jsi jim řekl?" Zařval a šokem mu klesla čelist. "Ne!"

Harry se kousl do rtu a přiblížil se. " Vím, že to není to, co jsme plánovali, ale oni potřebují někde zůstat a -

"Ne, to není to, co jsme měli v plánu?" Severus opakoval. "Řekl bych, že ne!" obejmul Harryho a měkkým sametovým hlasem zašeptal: "Víš, co jsem vlastně měl v plánu na dnešní večer? Myslel jsem, že bychom si mohli připravit intimní večeři, a pak bychom se natáhli před ohněm a navzájem se něžně uspokojovali. Mohl jsem do tebe vnikat, až se za křiku mého jména uděláš.

"Ach Bože," zasténal Harry třesoucí se v jeho v náručí. "To zní skvěle." Pak se zamračil. "Ale já myslel, že nenávidíš Valentýna."

Severus si povzdechl. "Možná, že jsi mě konečně přesvědčil o výhodách tohoto… dne," zamumlal. Odmlčel se. "To se asi nikdy nedovíme, že ano?"

Harry se odtáhl. "Seru na to," zavrčel. "Vím, že Doupě je neobyvatelné, ale Weasleyovi se jistě mohou dnes večer ubytovat v hotelu nebo něčem takovém." Usmál se, a vymanil se ze Severusovy náruče, aby jim letaxem zavolal.
Zatímco Harry sděloval svým přátelům špatné zprávy, Severus se ušklíbl. Přestože nenáviděl Valentýna, návštěvy nesnášel ještě více.

Reklama

Valentýnské dobrodružství


Harry si zoufal. I když si cestu podzemními chodbami označil, zapomněl na zmijozelského poltergeista Protivu, který si liboval v záškodnické činnosti a značky smazal, a nebelvír se ztratil. Teď bezmocně bloudil temnými chodbami.
Dnes více než jindy se Severus těšil domů. Už před několika léty si prosadil, že invaze valentýnského kýče neotráví společné komnaty, co sdílel se svým manželem. Jenže prázdno jejich pokojů ho zaskočilo. Přestože Harry respektoval jeho přání a všechno sladké a srdíčkovité nechával za dveřmi, na Valentýna ho vždy nějakou drobností obdaroval. To, že chyběl jakýkoli náznak dárku i dárce, ho znervózňovalo.
Uběhlo několik hodin a Harry nikde. Severus už strachy šílel. Naštěstí v té chvíli plul kolem jeho dveří Protiva a zpíval si, jak pěkně vypekl s Potterem, teda vlastně Snapem. Lektvarista si v duchu spílal, že ho to nenapadlo dřív, vždyť stačilo použít jednoduché sledovací kouzlo. Mávl hůlkou a hned viděl slabý odraz stop, které si jeho manžel poznačil. Vedly hluboko do sklepení.
Po půl hodině ho našel. Špinavý, unavený a prokřehlý se opíral o kamennou stěnu. „Severusi, Merlin díky. Už jsem myslel, že tu zůstanu navždy,“ radoval se ztracený. „Cos tu, u Brumbálova hábitu, dělal!“ „No, hledal tvůj valentýnský dárek, Hlenku myocitou, Krvavý baron tvrdil, že tu roste a její kloboučky potřebuješ do posilujícího lektvaru.“ Zmijozelovo srdce se zatetelilo radostí, tohle byl dárek podle jeho gusta.
Poté, co se vrátili domů, a nebelvír se odstraněním špíny zcivilizoval, Severus se mu v posteli za jeho oddanost vášnivě odměnil.

neděle 5. února 2012

Sopka


http://alisanne.insanejournal.com/1066688.html
Eruption
~ ~

"Promiň, že jdu pozdě," omlouval se Bill Nevilovi, sotva vešel do jejich bytu.

Mladík se usmál. "Dlouhý den?"

Zrzek přikývl. "Byl jsem se podívat za Georgem. Dal mi nějaké testovací sladkosti. "

Neville si povzdechl.

"Neboj se," uklidňoval ho Bill a posadil se vedle. "Slíbil, že jsou neškodné."

"George slíbil?" Odtušil Neville bezbarvě.

"Začnu." Odeklínač si vhodil cukrovinku do úst. "Hmm."

"Co je to?" Vyzvídal mladík.

"Čokoládová sopka." Usmál se Bill. „Skořápka z pevné čokolády s náplní uvnitř, která ti vystříkne v ústech."

"Když už mluvíme o věcech, které vystřikují v úst -" předl Neville.

Zrzek vytřeštil oči, odložil stranou sladkosti a natáhl se po něm. "Moje soukromá sopko!"