čtvrtek 29. září 2011

Belatrix léčí


Autor: Gleti


Je pochopitelné, že při znovuzrození spotřebujete obrovské množství energie. Stavba těla, masa, svalů, kostí vyčerpala Voldemorta do té míry, že mu nezůstalo dost sil na vytvoření odolného imunitního systému. Což o to, přes léto to ještě šlo. Ale působení na pozici Pána Zla a vůdce Smrtijedů ho natolik zaměstnalo, že nenašel čas pečovat o své zdraví. Vždyť musel jít svým věrným příkladem a ukázat mudlofilům co proto. Nemohl se otužovat, dbát o zdravou stravu, on musel mučit a násilnit.

S příchodem podzimu se mu to krutě vymstilo. Během jednoho útoku na mudlovskou vesnici ošklivě prochladl a za pár dní ho skolila zákeřná chřipka. Na shromážděních svých věrných měl co dělat, aby zachoval dostatečné dekorum největšího Zlouna pod sluncem. Pouštějte hrůzu, když nemůžete pořádně dýchat a teče vám z vašeho hadího nosíku. Zkuste křičet, když vás pálí v krku a hlava bolí jako střep. Dštěte oheň a síru, když vámi lomcuje horečka.

Dnešní setkání Smrtijedů ukončil tak rychle, jak mu to jeho samolibost dovolovala. Poté se odpotácel do svých komnat a zhroutil na lože. Nechtěl nic jiného, než spát a spát. Bohužel Belatrix Lestrangeová si jeho rychlý odchod vysvětlila po svém a překvapila ho v jeho ložnici. Se slovy „Můj Pane, splním vám každé vaše přání,“ se na něj vrhla. Kdyby nebyl churavý, ztrestal by opovážlivkyni Cruciatem, ale oslaben chřipkou se na nic nezmohl. Vilná ženština ho povolila na postel, vyhrnula mu hábit a jala se kouřit jeho chloubu. Tělo zdeptané chřipkou zaplavily zvláštní pocity bezmoci a povolnosti, které se rychle změnily ve vzrušení a chtíč. Belatrix uměla muže přivést do extáze. Po chvíli jí vyvrcholil do úst a přemožen nemocí a sexuálním vypětím omdlel.

Ráno se vzbudil čilý a zdravý jako rybička, po nemoci ani památky. Zato Belatrix, ta dopadla. Bolel ji každý sval, nemohla dýchat, dusila se kašlem. Jo chřipka je záludná potvora.


kocka

Vůně šeříků


Autor: Gleti


Nosem zabořeným v houštině světlých chloupků opájel se Luciusovým pižmem, které se mísilo s omamnou vůni okolních šeříků. Vzduch malfoyvského parku byl nasycen jarními vůněmi, nic však nepřekrylo kombinaci pižmo/ nad všechny však vynikala směs pižma a šeříků.

Snape věděl, že je v kouření dobrý, a proto rozehrál celé své umění. Střídavě sál špičku žaludu, pohrával si jazykem s předkožkou, aby vzápětí polkl celý penis. Netrvalo dlouho a jeho partner s výkřikem vyvrcholil a málem ho utopil svým semenem. „Teda Severusi, kdybys nebyl tak dobrý lektvarista, mohl bys kariéru dělat pomocí svých úst.“ Oslovený nevrle zabručel. „Nech si to!“ „ Ne, opravdu. Říkal bych ti Severus Zlatoústý.“ „Napadlo mě, že to bude nejlepší způsob rozloučení. Zítra odjíždím.“ „Konečně budeš skládat zkoušky Mistra lektvarů? Ale na mojí svatbu přijedeš, Narcisa by ti to neodpustila.“ „Neboj, společenskou událost sezony si nemohu nechat ujít.“

Vzpomněl si na tu chvíli, když kolem něj proplula Narcisa ve svatebních šatech, zanechávajíc za sebou vůni svého parfému – vůni šeříku. Na letmý okamžik se znovu ocitl v jarním parku Malfoyovského sídla. Při vzpomínce na Luciusův úd v ústech, na chuť jeho spermatu se mu postavilo péro. Naštěstí si nevěsta pro své velkou chvíli vybrala stejný sad, v němž před několika měsíci uspokojoval jejího ženicha. A tak se mohl bez potíží nepozorovaně vzdálit a ve známých křovích vyřešit svůj problém.

Domníval se, že si jeho zmizení nikdo nevšiml, dokud na něj Lucius po obřadu pobaveně nemrkl.

pondělí 26. září 2011

ZLOST

Popis pozice:

Partner společnosti T-Mobile hledá brigádníky na telefonické dotazování o spokojenosti stávajících zákazníků se službami jejich mobilního operátora. Termín brigády 26.9. – 2.10.2011 včetně státního svátku.

pak tam člověk přijde a zjistí, že má vnucovat internet. NENÍ TO K NAŠTVÁNÍ

neděle 25. září 2011

Prasklá


Cracked
-

-
"Zajímavé," zamumlala Hermiona, když Snape kráčel ke Kingsleyho kanceláři.
"Temné a děsivé navštěvuje tmavé a milé," zašeptala Ginny.
Hermiona si odfrkla. "Spíš dlouhý a mastný zavítal k holohlavému a pěknému."
Ginny se usmála. "Snape je umaštěný, ale má své chvilky."
"Ale?"
"Jo." Ginny mrknutím aktivovala svou křišťálovou kouli. "Podívej se."
Hermiona zalapala po dechu, když uviděla, jak se obrázek dvou líbajících mužů odráží uvnitř. Zavrtěla hlavou. "Protiklady se přitahují."

V pracovně Kingsley zašeptal: "Mé Sledovací kouzlo hlásí, že jsme pozorováni."
"Zase Grangerová s Weasleyovou." Severus mávl rukou. "A je to. Další křišťálová koule praskla. "
Kingsley se usmál. "Nikdy se nepoučí. Takže, kde jsme byli -? "
-

Rychlé zotavení



-
"Ty," Severus zalapal po dechu, poté co se Remus zhroutil na postel vedle něho: "jsi šampion mezi hulibrky, Lupine."
Vlkodlak se zasmál. "Proč děkuješ? Vypadáš překvapeně. "Zvedl hlavu a usmál se na Severuse.
 "Cože? Copak si myslíš, že jsem to dřív nikdy nedělal? "
"Já..." Lektvarista se rozkašlal. "No, byl jsi ženatý se ženou."
 "Ach, ale ona byla Metamorfomag." Ušklíbl se Remus na Severusův zděšený obličej.
 "Merline, myslím, že tahle informace mě poznamenala na celý život!"
 "Pochybuji." Remus sáhl pod prostěradlo a začal se mazlit s jeho ptákem. "Cítím, že se vzpamatováváš velmi rychle."
Severus si povzdechl. "Nenasytný vlk."
"A tobě se to líbí."

Jednou špion ...



-
Once a Spy
-
http://alisanne.insanejournal.com/1060735.html



Když vcházeli do Doupěte, Harry stiskl Severusovi ruku. "Bude to zábava."
Ten se raději kousl do jazyku, než aby řekl něco nepřístojného. Teď nebyl čas nahlodávat atmosféru svými obavami ze setkání s rodinou Harryho expřítelkyně.

"Severusi," pozdravila ho Molly, poté co objala Harryho. "Ráda tě vidím."
"Já také." Ani se nemůžu ohradit, Harry mi to zakázal.

Během večeře si bedlivě všímal každého Ginnina slova, které věnovala jeho milenci. Přestože se celou dobu držela za ruce s Deanem Thomasem, nedokázal se uvolnit.
Po pudinku, ji sledoval. Jednou špion, navždy špion, pomyslel si Severus. Něco nebylo v pořádku a on chtěl zjistit co.



"Kde jsi byl?" Zeptal se Harry, když se nakonec Severus k němu připojil. "Ron chce hrát honičku se zlatonkou. Chceš se přidat? "

"Budu se dívat," zamumlal Severus.

Harry si povzdechl. "Dobře, ale jestli se Ginny rozhodne hrát, neuřkneš ji."

Kdy se stal tak vnímavým? Podivil se Severus a pohlédl směrem k Ginny.
"Tvé obavy jsou zbytečné. Nebude hrát, "řekl sebevědomě.

"A to víš jak, jsi jasnovidec?" Zasmál se Harry, políbil ho na tvář a vskočil na koště.

Ginny se skutečně pokusila přidat k letce, ale Molly ji napomenula. "Jsi těhotná!" Zasyčela na ni.
Severus se ušklíbl. Špehování přineslo své ovoce.
-
-

čtvrtek 8. září 2011

???


Den, kdy jsem zemřel, mi na poslední kontrole kardiochirurg sdělil, že operace dopadla dobře a kardiostimulátor fachčí o 106, tudíž jsem zdráv. Od mého třetího infarktu právě uběhlo půl roku. Cítil jsem, že nastal čas oslav návratu do života.
Nejlepší místo pro sdílení životní pohody je hospoda plná kamarádů. Už jsem je nějakou dobu neviděl. Nejprve se o to postaral nový pán domácí, který mě vystěhoval z mého milovaného bytečku. Pak mi začalo srdce vypovídat službu. Nyní jsem však mířil vstříc orosenému půllitru a pokecu s kamarády.
Přestože se odpoledne ještě nepřekulilo ve večer, v naší hospůdce bylo plno. Nikdo nechyběl. Mlčenlivý Standa, dobrácký Libor a hlavně můj nejlepší kamarád Otík, s kterým jsme to táhli už od školy. „Hele, kdo k nám našel cestu. Ztracený syn se vrátil.“ Vítal mě halasně. „No to víš, padesátka na krku, nejsem už nejmladší. Srdce mě zradilo. Ale dnes mi doktor sdělil, že je v pořádku. A tak jsem tady.“ Na ex jsem vyžahl půllitr. Rychle jsem doháněl náskok svých kamarádů a statečně s nimi držel krok, přestože hlásek svědomí dorážel, abych zpomalil. Prý rekonvalescence.
Ani jsem netušil, jak mi kamarádi chyběli. Probrali jsme všechno politiku, fotbal, ženský. Čas příjemně plynul. Po zavíračce jsme se loučili před hospodou. Nostalgicky jsem pohlédl na protější dům, kde jsem před svým exodem bydlel. Ale Ota nenechá nikoho dlouho propadat chmurám. „ Pojď ještě k nám domů,“ zval mě. „Blažena tě ráda uvidí.“ Ach ano, Otova Blaženka. Dlouhou dobu byla objektem mých masturbačních snů, dokud ji z mé mysli nevystrnadila kmotřička smrt. Ostatně nejen já jsem při pohledu na ni slintal. Urostlá, sošná postava, dlouhé kaštanové vlasy, hluboké hnědé oči.
Celou cestu nahoru do kopce si Otík stěžoval na svého bývalého šéfa. Teď je bez práce, a to jen proto, že ten zmetek potřeboval zaměstnat svého syna. Jen mezi řádky jsem si domyslel, jak to asi bylo. Můj přítel si zkrátka nevšiml změny systému a neustále považoval své zaměstnání za zdroj nářadí a materiálu. Stručně řečeno byl odejit za porušení pracovní kázně. A teď byli úplně bez peněz, což pochopitelně Blaženka špatně snáší.
Naříkání mu vydrželo až domů. Čerstvý městský vzduch mě přiměl k tomu, abych si všiml dalších změn, neupraveného účesu, ošuntělého oděvu, ochozených bot. Takového jsem Otíka neznal.
Ačkoliv jsme se do kopce vlekli želví rychlostí, začínal jsem pociťovat nedostatek sil. A to nás ještě čekala tři patra bez výtahu. Přesto jsem na tom byl lépe než můj doprovod. Zdá se, že Ota ztratil svůj cit pro míru. Nikdy před tím jsem ho neviděl tolik pít a teď se sotva vlekl. Nahoru jsem ho musel téměř vytáhnout. Další zádrhel nastal u dveří do bytu. Jako správný opilec se Ota nemohl trefit do zámku. Když mu klíče po třetí spadly, sebral jsem je a odemkl.
To bylo poslední, co jsem zažil jako člověk. Probral jsem se a s úžasem zíral na své ležící tělo. Vedle stála Blaženka a hořekovala. Ota se mě fackami snažil vzkřísit. Marně. A pak jsem to spatřil. Ducha! Vznášel se nad mými ostatky. „Promiň.“ Uslyšel jsem v hlavě neznámý hlas, přestože jsem ho neviděl pohybovat ústy. „Nechtěl jsem zabít tebe.“ Zmateně jsem na něj zíral. Co to blábolí, jaký mord? „Jsi mrtvý,“ začal vysvětlovat. „Když jsi mě uviděl, puklo ti srdce.“ V té chvíli jsem si vzpomněl. Otevřel jsem dveře a zpoza nich na mě vystartovala příšera, vzhledem si pranic nezadala s dětmi Stana Winstona. „To monstrum, to jsi byl ty!“ „Ano, ale neměl jsem spadeno na tebe, ale na Kvapila.“ „Cože na Otu!? Proboha proč!“ „Jeho manželka si objednala vraždu.“ „Blaženka?“ nevěřícně jsem vydechl. „Jo, zaplatila mojí ženě, abych ho zabil. Bohužel, chybička se vloudila, vstoupil jsi první. No nic, musím upozornit ženu na to fiasko.“ „Počkej, nemůžeš mě tu jen tak nechat?“ „Ale hochu ty nejsi můj problém. Ten nastane, až se manželka dozví, že Kvapil přežil. Doufám, že Kvapilka nebude chtít vrátit zálohu. V tom případě bych se o ni musel postarat.“ Rozmýšlela zabijácká ektoplazma. Musel jsem jeho úvahy svést jiným směrem.
„Hele, co tu vlastně děláme? Neměli bychom odkráčet někam za světlem?“ vyzvídal jsem. „Nevím. Já tu asi zůstal kvůli rodině. Před několika měsíci jsem měl těžkou autonehodu. Ocitl jsem se na operačním sále. Z výšky jsem pozoroval neúspěšný boj lékařů o mou záchranu. Moje poslední myšlenka patřila dětem a manželce. Kdo se o ně postará? Víš, co dnes stojí školy, oblečení a hlavně jídlo. Copak dcera, to zobe jak vrabec, ale pro syna je rohlík jednohubka.“ Stěžoval si.
Vrtalo mi hlavou, jak může, co by neviditelné strašidlo zabezpečit rodinu, a hned jsem se zeptal. „Vlastně to není tak těžké. Inspirovali jsme se s manželkou u jednoho seriálu, který se nám moc líbil (Randall a Hopkirk), a založili si detektivní kancelář na sledování nevěrných partnerů. Nevěřil bys, jak to v dnešní neklidné době vynáší. Všichni touží po jistotě, ani tak jim nezáleží na věrnosti jako na pravdě. Je to milenka nebo sestřenice z Moravy, s kým se můj muž stýká. Jednou mě sledovaný nechtěně spatřil, právě když byl uprostřed akce a exnul na těle milenky. Asi byl médium. To mi vnuknulo nápad a začal jsem experimentovat s proměnami vzhledu. Bylo to docela těžké, ale vypracoval jsem se. Pomohlo mi sledování hororů. Na rozdíl od manželky sice mě nevidí, přesto se snažím se trávit čas s ratolestmi. Mohu říct, že teď je znám více než za života. No, a protože mladej má rád horory, koukám se s ním a pak to využiju v praxi. Za těch pár měsíců jsem se slušně pocvičil v imaginaci. Teď se dokážu proměnit téměř v cokoli. Ale proč si tu zkejsnul ty, mi není známo. To budeš muset zjistit sám. A já už opravdu musím zpravit svou živou polovičku o dnešní blamáži. “
„Tak to ne! Nemůžeš mě zabít a pak mě tu nechat s nimi!“ Shlédl jsem na své zdrcené kamarády, kteří mezi tím přivolali nepotřebnou záchranku. „Nechci se dívat, jak si navzájem ubližují.“  Dlouze se na mě zadíval. „Jak to myslíš?“ „No pokud jsem neodešel nějakým tajemným tunelem světla, tak musím zůstat tady. A to se mi nechce. Pozorovat ty dva, jak se celé roky snaží jeden druhého zranit, nemusím.“ Ach jo, co mám s tebou dělat, tak pojď.“ Opustili jsme byt Kvapilů a vydali se k němu domů.“

pondělí 5. září 2011

Zábavné časy



-
Fun Times
-
http://alisanne.insanejournal.com/1031255.html

-
Severus ztuhl ve dveřích kuchyně a zíral. "Harry--?”
Mladík nadskočil. "Jsi doma brzy!"

"Jak vidíš," odpověděl lektvarista. "Co to vyvádíš?"

"Dělám dort." Pod Severusovým pohledem zrudl. "Víš, chci ho připravit na naše výročí?"

Zmijozel nadzvedl obočí. "Jaké výročí?"

"Před rokem o tomto víkendu jsem se přistěhoval."

Severus zavrčel, prstem čmáral na pult. "Pokud si vybavuji, tak to tady vypadalo... čistěji."

Harry se pousmál. "Možná, ale teď je to určitě větší zábava."

Severus se ušklíbl, přitáhl si Harryho blíž a slízal z jeho tváře špetku zbloudilého těstíčka. "To opravdu je."
-

čtvrtek 1. září 2011

Večeře s přáteli



„Néé, Luciusi!!! Dělala jsem to pro Draca!“ Zvolala vyděšená blondýna. Ale její zešílevší manžel nedbal jejích slov a zabodl nůž do nevěrného srdce.

 Jak jen mohla. On jí zahrnoval přepychem; v zimě kožichy, v létě jachtami, a ona se spustí s tím křivonosým lektvaristou, co si neumí umýt vlasy.

Nicméně je třeba dílo dokončit. S pečlivou svědomitostí, u něj překvapující, vybíral vhodný porcovací nůž, kterým by rozkrájel tělo své proradné manželky. Možná by měl promyslet, jaké vybrat koření. Zvolit provensálskou variantu či dát přednost chilli? Vždyť dnes přijde Snape na večeři, je důležité, aby mu narcisové menu chutnalo.