pondělí 28. října 2013

Předpověď




The Prediction

http://alisanne.insanejournal.com/1898261.html#cutid1

Autorka: Alisanne; Překladatelka: Gleti; Beta-read: Patoložka

Drabble 100 slov

Výzva Snape 100 – Severus a věštění

JKR Disclamer: This story is based on characters and situations created and owned by JK Rowling, various publishers including but not limited to Bloomsbury Books, Scholastic Books and Raincoast Books, and Warner Bros., Inc. No money is being made and no copyright or trademark infringement is intended. This fanfiction was written by Alisanne, czech translatin was created by Gleti.

~

Severus zívl. Měl by věštit z čajových lístků, ale kadidlo, které pálil profesor jasnovidectví, ho dráždilo v očích.

„Co tam vidíš?" Zašeptala jeho školní partnerka.

Mladík zasténal. Byla to Sibyllina vina, že nepracuje s Lilly. Jako „top“ studentka v jasnovidectví se nabídla, že mu pomůže s dnešním zadáním. Profesor bohužel souhlasil.

A tak toužebně zíral na Lilly, která se stejně jako ostatní Nebelvíři třásla potlačovaným záchvatem smíchu.

„Snape?”  Nedala se odbít Sybilla.

Zmijozel obrátil oči v sloup. „Smrtonoše?”

Dívka našpulila rty. „Jednoho dne vyslovím proroctví, které budeš muset vzít na vědomí!"

Severuse si vyhrůžky nevšímal a odfrkl. „O tom pochybuji."


Náležité proškolení


Proper Training

http://alisanne.insanejournal.com/1197904.html

Autorka: Alisanne; Překladatelka: Gleti; Beta-read: Patoložka

Drabble 3 x 100 slov, 16+

Popis příběhu: Kingsley chce pro své bystrozory to nejlepší.



JKR Disclamer: This story is based on characters and situations created and owned by JK Rowling, various publishers including but not limited to Bloomsbury Books, Scholastic Books and Raincoast Books, and Warner Bros., Inc. No money is being made and no copyright or trademark infringement is intended. This fanfiction was written by Alisanne, czech translation was created by Gleti.



~


Dalo to přemlouvání, ale Severus nakonec souhlasil, aby se Kingsley dostal rovnou k věci a vysvětlil mu svůj nápad jak nově rozšířit vzdělávací program bystrozorů.

Zmijozel, předvídatelně, vybuchl. "To se těch dutohlavců nikdy nezbavím?"

Kingsley se usmál. Věděl totiž, že Severus přes svůj značný protest se tajně na školení mladých lidí těší.

"Zatracení ničemové," zaklel Severus.

Velmi tajně. "To znamená ano?" zeptal se Kingsley.

Severus si odfrkl. "Jen stěží mohu umožnit, aby nedostatečně vycvičení bystrozoři působili na nic netušící veřejnosti."

"Kouzelnický svět je ti dlužen." Kingsley se uklonil. "Opět."

A na odchodu se Kingsley usmíval. Teď musím uvědomit stážisty.

~ ~

"Ale Snape mě nenávidí," vykřikl Harry.

"I mě," přidal se Ron.

"Mě víc."

"Nikoho nemá v nenávisti." Skeptické oči se na něj zamračily. "A i kdyby ano, je to geniální stratég, který ví o černé magii více než kdokoliv jiný na zemi."

"Jen proto, že jsme zabili ostatní," zamumlal Harry.

Kingsley nadzvedl obočí. Mladík zrudl. "Jak jsem řekl, zítra začne mimořádné školení se Snapem." Ukázal směrem k seznamu. "Rozpis je vyvěšen."

"Jsem mrtvý," zasténal Harry.

Kingsley se ušklíbl. "Já doufám, že ne. Nevypadalo by to dobře, pokud by muž, který zabil Voldemorta, zemřel při tréninku bystrozorů. "
~ ~

"Dej se do toho, Pottere."

Kingsley se zarazil před tréninkovou místností. Bylo pozdě, všichni už odešli, tak proč byl Severus ještě tady? A proč zní… tak udýchaně?

Bystrozor vklouzl do přilehlé místnosti, pootevřel dveře a zamrkal.

Harry energicky píchal Severuse opřeného přes výslechový stůl.

"Takový nemrava," zamumlal Severus a prohnul se vstříc Harryho přírazu.

"To jsme oba," zasmál se Harry.

Kingsley s úsměvem opustil učebnu a zaklel ji protirušícím zabezpečním. Minerva bude potěšena, pomyslel si, když odcházel. Její plán na ukončení Severusovy samoty má úspěch.


Další >

Pravý Zmijozel



Sklenička mu vypadla z ruky a drahé brandy se pomalu vsakovalo do perského koberce. Nevnímal to. Rychle vyhrnul rukáv a šokovaně zíral na slábnoucí znamení zla. Zpovzdálí slyšel zděšený křik své ženy. Pomalu zvedl hlavu a pohlédl do jejích vytřeštěných očí. „Luciusi, co to znamená!“ neodpověděl. „Musím jít, Cisso.“ Ze zahrady se přemístil do Godrikova Dolu.

Z úkrytu sledoval, jak se Black dohadoval s poloobrem. Jak Hagrid s malým uzlíčkem v náručí odletěl na motorce a jak černovlasý Nebelvír mizí ve tmě. Pak opatrně přistoupil ke zbořeništi. Po Temném pánovi nikde ani stopy.

Přes vlnu paniky začal osnovat plán B.


Poradíme, vyřešíme



Tajemná příšera terorizovala Bradavice a lidé se na nic nezmohli. Proto zvířátka vzala případ do svých tlapek.

Po večerce se sešla v prázdné knihovně. Tam je nikdo nevyruší. Přesto se Paní Norrisová postavila na hlídku.

„Musíme něco udělat,“ spustil Trevor.

„Máš nějaký návrh?“ Zajímala se Prašivka.

„Húmmmm. Uprchli všichni pavouci, někdo pozabíjel kohouty. To vypadá, že jde o baziliška a to je zlé, húúúúm,“ zahučela Hedvika. „ Měli bychom upozornit Grangerovou, té všichni uvěří, že na to přišla sama.“

„Dobrý nápad,“ chválil žabák.  „Prašivka jí podstrčí stránku z Kouzelných tvorů.“ A shodil knihu na zem, aby myš mohla vytrhnout stránku.

neděle 20. října 2013

Malý jezerní princ

Nemohl se dočkat svých patnáctých narozenin. Poprvé bude smět až k hladině. Navíc uvidí suchozemce, kteří ten den navštíví vodní svět kvůli nějakému Turnaji. Moc se na ně těšil.

Opatrně vyplul na povrch a nesměle se nadechl, pak se schoval v rákosí a sledoval cvrkot kolem sebe. Na břehu stáli odvážlivci, kteří se měli vydat do vodní říše. A mezi nimi On. Vypadal tak křehce mezi těmi habány, dokonce i ta holka ho o hlavu převyšovala, ale jemu připadal nádherný. A ty oči. Zelené jak skřípinec na jaře. Pochopil, že se poprvé v životě zamiloval.

Z povzdáli ho po celou dobu sledoval. Jeho boj s ďasovci, setkání s pomatenou Uršulou. Ušklíbl se nad vzpomínkou, jak jednou vyhrál soutěž, kdo prohodí bahnitou kouli její čelem. A to není jen tak. Uršula jako každý duch je pekelně rychlá a protivná. Ale na zelenookého byla milá, ukázala mu směr k jejich vesnici.

Se zájmem pozoroval, když se dohadoval s jeho příbuznými o osudu rukojmí. Mrzelo ho, že mu nemůže pomoct s dvojitou zátěží a smutně se za ním díval, poté co se vynořil. Tak rád by se mu ukázal, ale nesměl. Nemohl. Po smrti mořské princezny byly všechny čarodějnice vyhnány z vodních říší.

Moudré rozhodnutí

Ohniváč vyplivl třetí lístek a starý otrava začal žvanit o podpoře šampónů. Diggoryho nemusím, tak jsem ho neposlouchal a poočku sledoval Vince, jak uždibuje koláč. Malfoy ho právě sekl po ruce, když Pohár znovu vzplál a vznesl se čtvrtý ústřižek. Brumla na něj chvíli nevěřícně koukal, pak překvapeným hlasem zvolal: „Gregory Goyle!“ Strnul jsem. Úmrtnost byla příliš vysoká, vzpomněl jsem si na jeho řeč na začátku roku. Někdo mě chce zabít!

Následující události si pamatuji jen matně. Hádku v zadní místnosti, Snapeův marný pokus vysekat mě z toho, protesty ostatních, Skrkovo konečné rozhodnutí. Já myslel jen na jediné: Musím zmizet.

xxx

A tak v noc, kdy žádný normální kouzelník nevystrčí nos z postele, já trčím ve třetím patře u sochy jednooké čarodějnice a čekám na dvojčata Weasleyovy. Podplatil jsem je rodinným dědictvím, kouzelným měšcem pro děti, který je neustále plný svrčků a který je v naší rodině od nepaměti. Blázni, obětoval bych i ten na galeony, kdyby to bylo nutné. Nakonec souhlasili, že mi pomůžou, i když to komentovali spoustou urážek na můj nedostatek odvahy. Já bych to nenazval zbabělostí, ale bojem o život. Jsem přece Zmijozel! My víme, kdy vyklidit pole. Raději uteču, než abych zhebnul při Poháru Tří kouzelníků.

sobota 12. října 2013

Umění diplomacie

„Dnes jsem si musela promluvit s Charity,“ postěžovala si McGonagallová při večeři. „Jen tento týden třikrát nastražila připínáček na židli Umbridgeové.“

„Připínáček?“ tápal Kratiknot.

„Mudlovská pomůcka na přichycení věcí na zeď. Charity ho položila špičatým koncem na židli. Dokážete si představit, co by se stalo, kdyby si Umbitchová na něj sedla.“

Profesor se zakuckal, ale přezdívku nekomentoval. „A co ‘s jí řekla?“ vyzvídal.

„Že podobné chování bych očekávala od Weasleyových, nikoli od učitelky. Ať se chová jako čarodějka.“

Kratiknot chápavě přikývl, ale v duchu se pousmál. Vzpomněl si, jak viděl svou kolegyni v kočičí podobě močit na lodičky Zlodolores.

Dárek

Poprvé ho umolousaný obal od žvýkačky netížil v kapse. Přišel čas pomsty.

Je to půl roku, co se podařilo uvězněným Smrtijedům uprchnout z Azkabanu a on se plný hněvu potuloval Bradavicemi. Jeho kroky ho neplánovaně zavedly před Komnatou nejvyšší potřeby. Harry říkal, že dokáže splnit každé přání, pomyslel si. Pomůže i mně?

Uvnitř nalezl učebnici Lektvarů pro pokročilé a malou krabičku. K čemu mi budou Lektvary pro pokročilé, když neumím uvařit ani ty jednoduché, mudroval. Pro jistotu mávl hůlkou, kniha se otevřela a …. Tato bylina se považuje za vyhynulou, už více než sto let nebyla nalezena, což postrádají především psycholéčitelé. Tři kapky jejího extraktu umocnily působení Antidepresívního lektvaru Bona humuro. Zvláštností je její použití v staroperuánské magii. Podle pověsti dokázala přenášet energii dárce, takže obdarovaný se v její blízkosti cítil příjemně. Peruánská tradice však zaznamenává i případ zotročené kněžky, která s její pomocí dohnala španělského otrokáře k sebevraždě…. Neville zamyšleně odložil knihu a opatrně otevřel krabičku. Na jejím dně ležela tři neobvyklá semínka.

Právě rozkvetlo v nádhernou květinu první. Uprostřed smaragdových listů se skvěl růžový květ. Její opojná vůně mámila smysly a mátla rozum. Opatrně ji zabalil a vydal se do sovince. Ještě dnes provoní svou vůní sídlo Lestrangových.


Navždy

„Harry, nezkoušej to, je to moc nebezpečné,“ snažila se Hermiona zabránit kamarádovi v další nerozvážnosti. Kupodivu přidal se i Ron. „Opravdu, Harry, máma nám vyprávěla, jak někteří kouzelníci ve zvěromágské podobě zůstali.“ „Neplašte, když to dokázali Pobertové, tak i já.“ „Podle Mrzimorek se jedna studentka proměnila v kočku, aby mohla být na blízku milenci, ale už se nedokázala vrátit zpět. A tak po celou dobu bloudí po světě a smutně mňouká,“ dodala Ginny. „Dobře, dobře, tak já s tím přestanu,“ kapituloval Harry.

Ani jeden nezpozoroval, že jejich rozhovor tajně vyslechli školník Filch a Paní Norrisová. „Aspoň jsme navždy spolu, mazlíčku.“

středa 2. října 2013

Voyer



Sychravé skotské podnebí jí nesvědčilo, proto vletěla do nejbližšího pootevřeného okna. Vychutnávala si teplo místnosti, takže si ani nevšimla, že tu není sama. Pak zpozorněla, lidé jsou vždy nebezpečí. Naštěstí tihle dva jedinci se zajímali jen jeden pro druhého. Pozoruhodné zvuky, které vydávali, ji přilákali blíž.

„Pane řediteli, pospěšte si. Ještě mě musíte ošukat a za chvíli začne hodina.“ Zasténal zelenooký střapatec. „Je hezké, že myslíte na své povinnosti, Pottere,“ odtušil nosáč, zatímco mu pigloval zadek, „ale nebuďte drzý i jako učitele vás můžu potrestat.“ A plácl ho po zadku.

Na pokračování moucha nečekala a rychle se vydala hledat partnera.



Povedený večírek



Rámus ve Třech Košťatech dosáhl vrcholu, ale Luciovi to bylo fuk. Pro něj se večírek Mezikolejního sbližování pořádaný Nebelvíry zvlášť vydařil.

Zálibně si prohlížel obrovskou masožravku, která se tulila k Longbottomovi. Zblajzne ho či ne? Spíš si dělá zálusk na nenažrance Grabbla? Usoudil.

Rozveselila ho dvojčata Weasleyova a jejich marný pokus rozčílit Snapea prapodivným klepetáčem. Upřímně doufal, že ohrožený živočich skončí lépe než chobotnička, jíž si nejmladší Weasley okořenil drink.

A hele, dráček! Nebylo by špatné chytit ho za ocas, i když Severusův lektvar dobré nálady to asi nepřekoná. S úsměvem a bez následků vám umožní přežít setkání s Nebelvíry.