úterý 10. ledna 2012

Jára Cimrman: Nepozvaný

Jako má meloun uvnitř sladkou dužinu
má český národ uměleckou družinu
Každoročně o Vánocích bez zloby a falše
sházejí se kumštýřové v bytě Mistra Alše

Pěkně vítám, Ženíšku v zasněženém kožíšku
Co jsi dostal k ježíšku?
Á, přišel pan Mařák!
Co budou pít? Svařák?
A vy, pane Slavíčku?
Já bych si dal kávičku
Zvoní zvonek, Mistře Alši
Přicházejí zřejmě další

To je sochař Láďa Šaloun!
Už jsi otesal ten valoun?
Ano, byl to děsný kus
Bude z toho asi Hus
Kdo to buchá? To je Mucha!
A v podpaždí nese si
srolovanou secesi
Chittussi! I ty tu jsi?
A ten s pentlí u krku
to je Joža Úprků

Pijou mistři na své zdraví
šampaňské a to je baví
Kdo stojí venku, i když mráz tam zebe?
Koho to nevzali mezi sebe?
Sníh padá z noční oblohy jak mana
na tenký zimníček Járy Cimrmana

neděle 8. ledna 2012

Vánoční spokojenost



http://alisanne.insanejournal.com/602865.html#cutid1
Holiday Happiness
--------------------------
 "Co si myslíš, že děláš?" Zeptal se Severus.
Harry ztuhl a zíral na něj s provinilým výrazem ve tváři.
"Hm, jelikož jsou to ozdoby, tak jsem myslel, že... zdobím."
"Myslím, že jsem ti řekl, že neslavím Vánoce."
Mladík přikývl a odložil krabici stranou, přešel k jeho židli a vklouzl mu na klín.
"Nejsou to vánoční ozdoby."
Lektvarista nadzvedl obočí.
 "Není to okrasný sob v té tašce?"
Nebelvír se usmál.
"Jo, to je na Sobí den," mrkl. "Pak budeme slavit den vaječného koňaku, den jmelí a den globálního orgasmu. "
Severus pomalu se usmál.
"Den orgasmu? No dobře. Pokračuj."

čtvrtek 5. ledna 2012

Vánoční pohoštění



-
http://alisanne.insanejournal.com/1268190.html#cutid1
- 
Christmas Treat
- 
"Nechceš zůstat na dezert, Severusi?" Zeptala se Minerva. "Nelíbí se mi pomyšlení, že strávíš Vánoce sám v podzemí. Vánoční večírek učitelů začne za chvíli"
Lektvarista pohlédl na Sybillu, která naprosto opilá tancovala sama a rázně přikývl.
"Budu v pořádku."
"Když myslíš," povzdechla si Minerva.
Severus přisvědčil. "Určitě. Před spaním si dám horkou čokoládu a budu odpočívat."
Usmála se a pohladila ho po ruce. "To zní lákavě. Dobře tedy. Veselé Vánoce, Severusi. "
"I tobě." S těmi slovy vstal a odplachtil pryč.
Bez zastávky chvátal do sklepení, proletěl obývacím pokojem a rychlým krokem zamířil do ložnice.
Tam, na posteli ležel nahý Harry, rozpuštěnou čokoládu rozetřenou na velké části těla. Při pohledu na Severuse se usmál, popadl mísu šlehačky, která ležela na nočním stolku, a část ji umístil na své hrudi. " Večírek už skončil?" Zeptal se.
"Jen pro mě," prohlásil lektvarista a rychle se svlékal.
"Co jsi řekl Minervě?"
Zmijozel se ušklíbl a vlezl do postele vedle milence. "Že budu relaxovat s čokoládou před spaním.""
"A taky jo," zavrněl mladík.
Severus sklonil hlavu k Harrymu. "Vskutku."
-
-

středa 4. ledna 2012

Kůň bílý pádí vlaku vstříc


1. Kůň bílý pádí vlaku vstříc.
Já nastavuji větru líc.
Tvůj kůň se žene blíž a blíž.
Jen chvíli už mě uvidíš.

2. Zas na rtech cítím slaný žár.
I chuť tvé touhy, vzdechů pár.
A známá vůně zavane
sem, skrze vlasy zcuchané.

3. To loňské léto, moře, jas.
A modré světlo zpod tvých řas.
Zlé ruce láskou zjemnělé
mě pořád pálí po těle.

4. Když oheň zhasne zbývá dým.
A racek s křídlem zlomeným.
Co loď tvou dlouho provázel.
A křičel, když jsi odcházel.

5. Kůň bílý cval svůj otáčí.
Však stovkám koní nestačí.
To přece kdekdo z města ví.
Že tenhle vlak tu nestaví.

6. Tak odpusť mi můj telegram.
Zas ty teď budeš víc než sám.
V tvé hlavě vzňal se plamínek
a sletoval drát vzpomínek.

7. Kůň bílý mizí v stopách mých.
Jak letní víno, letní hřích.
Snad váháš nad tím - co já vím.
Že srdcem tvým jen projíždím.

čtvrtek 29. prosince 2011

SLUNOVRAT

Na letošní Slunovrat se Narcissa velmi těšila. Nejenže na Panství dorazí Pán Zla, navíc ho oslaví se svou sestrou. Po třinácti dlouhých a smutných letech.

Bella ji velmi chyběla, po Andromedině zradě se jejich vztah utužil. Usmála se při pomyšlení jak.

Tehdy byly samy doma. Rodiče hledali řešení, kterak přimět nezdárnou dceru k rozumu. Cissa se v knihovně pokoušela studovat, ale myšlenky na Andromedu jí bránily v soustředění. Ani nezpozorovala, kdy dovnitř vklouzla Bella. „Koukám, že potřebuješ povzbudit, sestřičko,“ a s těmi slovy jí nalila štamprli koňaku, který otec ukrýval za pětiset stránkovou bichlí proměňování Změna je život. Alkohol však úlevu nepřinesl. „Asi potřebuji účinnější dávku,“ usoudila. Nakonec se opily obě.

Později Cissa ani nevěděla, jak se stalo, že se ocitla na zemi s vyhrnutou sukní, a nezvedená sestra ji ukájela jazykem, zatímco sama sebe uspokojovala prsty. To bylo jejich poprvé. Časem se měla přesvědčit o neutuchající Bellině fantazii na poli sexu. Zvláště si oblíbila drsný jazýček její zvěromágské tygří podoby. A přestože se vdávala jako panna, měla za sebou bohatý sexuální život.

O to větší bylo zklamání v manželském loži. Zpočátku byl klitoridní orgasmus pro jejího muže španělskou vesnicí. A přestože se postupně jejich milování zlepšovalo, několikanásobnému orgasmu jako s Bellou dosahovala málokdy. Nutno přiznat, že na tom měla svůj podíl i její rezervovanost, která jí bránila zasvětit Lucia do svých tajemství a potřeb. Proto netrpělivě čekala na Slunovrat a na návrat sestry a v duchu zabloudila ke krabičce, kde schovávala své poklady, černý hedvábný šátek, saténovou pásku a dildo.

sobota 24. prosince 2011

Návštěva



Nesnášel vánoce. V poslední době čím dál tím víc. Jeho osamělost v tomto čase nabývala palčivějších ostnů. Přelidněné obchody ještě umocňovaly pocit prázdnoty. Všudypřítomné koledy mu lezly na nervy. Měl pocit, že pokud ještě jednou uslyší otravné WeWishYou A MerryChristmas, či o vlezlém Králi Václavovi na pochůzce za chudinou, vybuchne. Bohužel základní lidské potřeby ho nutily vrhnout se do předvánočního pekla. Jíst prostě musel.
Před cestou si pečlivě zabalil krk, nejen kvůli zimě. Neměl rád pozornost, kterou přitahovala hluboká jizva, co mu hyzdila krk. Pak se pomalu vydal k nejbližšímu supermarketu. Po několika letech strávených na vozíčku si užíval každý krok. Přes všechny obtíže byl rád, že už nemusí žít v ústavu, kam se dostal po své podivné nehodě. Tehdy ho našli s potrhaným krkem a jen taktak ho zachránili. Naneštěstí ztratil paměť. Ani teď sedm let poté si nevzpomínal na nic před neštěstím. Jen občas se mu zdály zvláštní sny. Sny o hradu – škole, o sklepení s neobvyklou laboratoří, o gigantickém hadu, jak se na něj vrhá. Ale nenašel v nich žádný klíč, který by mu objasnil jeho minulost.
Cestou měl neodbytný pocit, že je sledován. Kromě mourovaté kočky, však o něj nikdo nejevil zájem. V obchodě pořídil jen to nejnutnější, aby svátky přežil a vydal se k domovu. Společnost mu opět dělala malá šelmička, a tak se rozhodl, že jí za její doprovod odmění miskou mléka.
Nakupování ho vyčerpalo, proto si rychle umíchal vajíčka. Jen co zasedl k večeři, zpozoroval mourovatého vetřelce. Tak to ne! Ve svém bytě žádného chlupatého tvora nestrpí. Než však stačil zareagovat, kočka skočila a přeměnila se ve starší dámu. Děsem strnul natolik, že ani nevnímal její oslovení. „Dobrý večer, Severusi.“
Minerva MacGonaggalová si povzdechla, z kapsy vytáhla přenášedlo a přemístila je na pozemky Bradavic. „Vítej doma,Severusi.“ Usmála se na něj.

sobota 17. prosince 2011

Zmijozelův meč


-
http://alisanne.insanejournal.com/1260020.html
The Sword of Slytherin
-
"Takže, kdy sis poprvé uvědomil, že máš o mě zájem?" Zeptal se opatrně Harry.
Severus, který byl unášen příjemnou, post-koitální mlhou, okamžitě zpozorněl.
"Nemůžu si vzpomenout přesně," vytáčel se.
Mladík se těsněji přitulil.
"Pamatuji si dokonale, kdy to bylo u mě," zašeptal. "Přišel jsi do třídy Obrany v mém šestém ročníku a já si pomyslel, ´Merline, je tak sexy´."
"Opravdu?" Usmál se lektvarista. "Možná jsem ... tě tehdy také zaregistroval."
"Právě tehdy?" Zeptal se Harry a prstem dráždil milencovy bradavky.
Toho dne, co jsem nechal Nebelvírův meč v jezeře." Zasténal Severus poté, co Harryho dlaň sjela níž. "Mohl jsem ho skrytý někde, kde by byl více na očích, ale bylo příliš těžké odolat vyhlídce, že tě uvidím jen ve spodním prádle."
"Zmetku," řekl nebelvír dobromyslně. "To podělané jezero bylo zamrzlé."
"O to právě šlo." Zavrčel Severus, když mladík uchopil jeho znovuprobuzenou erekci, a prudkým pohybem se na něj přetočil. "Musel jsi dokázat, že si Nebelvírův meč zasloužíš."
"No," vrněl Harry. "Myslím, že jsem prokázal, že jsem hodný tvého... Zmijozelského meče."
"Nesnesitelný spratku," zamumlal Severus pobaveně.
 Ale později té noci předváděl svůj meč Harrymu opakovaně.