Záhada

(Gleti)

Ginny Weasleyová se toulala Bradavickými pozemky a smutnila. Necelý rok po válce byste zde už stěží nalezli stopy po osudové bitvě, ale ona, zvyklá na kouzelnické vymoženosti, se nad tím nepozastavovala. Utápěla se sebelítostí nad ztroskotáními svých lásek. Doufala, že aspoň vztah s Harrym bude jiný, ale i ten pomalu spěl ke konci. Roční odloučení je změnilo víc, než si oba připustili.

Pohroužená ve svou chandru zabloudila až za okraj Zapovězeného lesa. Dokud byla v dohledu Hagridovy chajdy, cítila se v bezpečí. Prochozené odpoledne jí však unavilo a jí se nechtělo vracet do rušné společenské místnosti.Na chvíli si odpočinula na palouku mezi jarními bylinami. Jenže jejich omamná vůně ji uspala.

Probudilo ji šimrání na nose. Podvědomě se poškrábala a ztuhla. Její knoflíkovitý pršáček nabobtnal. Vyskočila a … spadla. Šokovaně zírala na své neohrabané tlusté prsty, na krátké avšak objemné sloupovité nohy. Zděšeně se rozběhla k hradu, což se změněným těžištěm šlo namáhavě.

Sotva ji spatřili první studenti, s hrůzou a křikem před ní prchali. Nic nepomohlo, že na ně volala: „To jsem, já, Ginny!“ Naštěstí narazila na Lenku Láskorádovou. Ta si jinejprve nebojácně prohlížela a dlouze se jí zadívala do očí. Pak ji políbila a řekla, „ano, jsi Ginny.“ A najednou tu stála zrzavá Nebelvírka v celé své kráse.

Později toho dne se na palouček vrátila s Hermionou a profesorkou McGonagallovou, aby rozluštily záhadu její proměny. Trvalo několik dní, než objevily její příčinu. Odražené kouzlo během bitvy o Bradavice pozměnilo vlastnosti lesních bylin a ty způsobily Ginninu transformaci v příšeru.

Prožité dobrodružství přivodilo jednu zásadní změnu v jejím životě. Lenčin polibek v ní rezonoval. Přinutil ji uvědomit si, že vždy ráda pobývala v Havraspárčině společnosti. Časem zjistila, že právě v Lenčině náručí a posteli najde vše, po čem touží; něhu a porozumění. Vždyť jedině oči lásky odhalí vaší pravou tvář.