Živly

Výkřik mi zamrzl na rtech. Vyděšeně jsem zíral, jak se můj bratr během okamžiku vypařil.

Neschopen pohybu jsem nějakou dobu jen strnule stál. Odmítl jsem přijmout hrůznou konečnost posledního Watranova okamžiku. Proč, u mocného Svarožice, si nedal říct. Ale on měl vždy svou hlavu a nehleděl na následky. Anebo zešílel? Vždyť kdo to kdy viděl, aby se ohnivý muž zamiloval do víly. Tohle ani jinak nemohlo skončit.

A jak to začalo? Byli jsme synové vládce všech ohnivců a ohniváků. Dvojčata, na pohled stejní jak dva plamínky, ale ve skutečnosti byste mezi ohnivým lidem těžko hledali dvě rozdílnější povahy. Watran byl ten, kdo šel do všeho po hlavě. Chtěl vše vyzkoušet, bez ohledu na bezpečí vlastní nebo cizí. A pokud někde vypukl požár, mohli jste dát ruku do ohně, že v tom měl prsty. Já si vždy uvědomoval důležitost naší moci, tvořivé a ničivé zároveň. Jenže zkrotit mého bratra bylo stejně nesnadné jako ovládnout plameny v suchém lese. Proto mu otec dál lénem Mokravské bažiny, tam snad moc škody nenapáchá, prohlásil tehdy.

Po dvou měsících však dorazily zprávy o jeho podivné proměně, dřívější bouřlivák se stal tichým a zádumčivým. Prý po paláci bloudil jak oheň bez jiskry. Ve snaze přijít tomu na kloub, poslal mě otec na průzkum. Po týdenním vyzvídání pokoutné šuškandy jsem se dopátral pravdy. Watran, ohnivý muž, se zamiloval do víly, bludičky z bažin. Každý večer se vydal na projížďku, aby ji nejprve skryt mezi stromy pozoroval při tanci a později aby se k ní přidal. On s jeho porušováním pravidel! Docházela mu vůbec vážnost situace?!.

Veškerá má snaha přivést ho k rozumu byla marná. Nechtěl pochopit, že Ohnivý lid se NEMŮŽE spojit s Vodním. To už bych snadněji zapálil mokré dříví. Zbývala jediná možnost, promluvit si s bludičkou a doufat, že bude přístupnější racionálním argumentům. Bohužel, dorazil jsem právě v okamžiku, kdy se ti dva poprvé políbili, a naplnila se kletba našich dvou rodů. Žár ohnivého lidu pohltil chlad vodního a oba milence proměnil v páru.

Nikomu bych nepřál zažít, to co následovalo v dnech příštích. Křehké příměří mezi Ohnivci a Vílami bylo zmařeno. Můj otec dštil oheň a síru na jejich území. Oni nám nezůstali nic dlužni a zalévali naše končiny zhoubnými povodněmi. Už to vypadalo, že po nás zůstane než zničená pustina. A také by se tak stalo, kdyby nezasáhli páni Větru a Země, kteří přinutili znesvářené protivníky k opětovné dohodě.

Nastal zase klid, jen jméno mého bratra nesmí nikdo vyslovit. Tedy aspoň tady v paláci a okolí, protože na Mokravské zemi si ho šeptají s posvátnou úctou. Na místě jeho prvního a posledního polibku vytryskl vzácný horký pramen.

Štěstí a rozvod

-

http://alisanne.insanejournal.com/1037566.html


Když vyšel z advokátovy kanceláře, Harry se cítil hodně vyčerpaně, podobně jako po porážce Voldemorta.
Zavřel oči a opřel se o zeď, potřeboval nabrat dech.

"Pottere."

Pootevřenou štěrbinou oka zpozoroval Malfoye. "Hm?".

"No tak, jsou lepší místa na zdřímnutí." Ušklíbl se Zmijozel. "Perný den?"

"Právě jsem se rozvedl." Harry se smutně pousmál nad blonďákovým nadzvednutým obočím.
"Copak nečteš noviny?"

Malfoy pokrčil rameny. "Po rozvodu jsem přestal takové věci sledovat."

"Ty ses taky rozvedl?"

"A pak kdo tady nesleduje tisk?" Vysmíval se Draco. Naklonil hlavu a řekl: "Pojď, dáme si něco k pití."



. "...bylo to hrozné," blábolil Harry. "Když se narodila Lily, začala Ginny trávit více času trénováním Harpyjí než doma."

Draco našpulil rty. "To zní jako něco, co udělala Astoria, s výjimkou práce. Zmizela po Scorpiusově narození."

"Jaké to je být rozvedený?" Vyzvídal Nebelvír po dopití sklenice. "Mám na mysli, co děláš celé dny? Ponořil ses do práce? Musíš si platit za společnost? "

Malfoy se usmál. "Já nikdy... za společnost jsem neplatil, Pottere, bez ohledu na to, jak zoufalý jsem byl." Pokrčil rameny. "Já... starám se o syna."

"Děti dostala Ginny," povzdechl si Harry. "Uvidím je jen o prázdninách."

"Můžeš mi pomoct se Scorpiusem." Ušklíbl se Zmijozel.



"Na naši smíšenou rodinu," připila Molly a upřela pohled na početnou společnost, která se sešla u stolu. "Štěstí nás spojilo dohromady."

"Štěstí a rozvod," zabručel George.

Harry se tajně zaculil, když uslyšel Dracovo odfrknutí.

"Jak jsem říkala," pokračovala Molly a zlostně pohlédla na George. "Kdyby za tím nebylo štěstí, Ginny by nežila s Viktorem, Harry by nepřivedl Draca a Scorpiuse a naše rodina by nebyla stejná."

Červenající se Scorpius, který seděl vedle Lily, s plnou pusou souhlasně přikývl zároveň s Viktorem.

Když všichni začali jíst, Harry zašeptal."Má pravdu, víš, jsem moc šťastný."
Draco se jen samolibě ušklíbl a pohladil Harryho stehno.
"Hlavně na to nezapomeň."
-
-

Efektivní plán

-

http://alisanne.insanejournal.com/1114191.html#cutid1


"Mohl by nás chytit!" zalapal po dechu Draco.

Harry, zcela zabraný líbáním jeho krku, se usmál. "Až do úterý bude pryč."

"Přesto jsem nervózní," kňučel blonďák.

"A také vzrušený," mumlal Nebelvír, zatímco se mazlil s jeho erekcí.

Draco se začervenal. "Představoval jsem si, jak mě Severus táhne do sklepení, aby si se mnou užil."

Harry si povzdechl. "Neděláme to všichni?"

"Vskutku," ozval se hlas ze stínu. "Do těchto fantazií patří i to, že vniknete do mých pokojů?"

Mladíci od sebe s heknutím odskočili.

"Pokračujte." Severus se ušklíbl nad jejich šokovanými tvářemi. "Překvapení? Nejste jediní, co rádi fantazírují."

Harry a Draco si s úsměvem vyměnili pohledy. Jejich plán vyšel!



Severus zatajil dech a jeho dýchání se zpomalilo. Draco a Harry, už spali a tiše chrápali, oba schouleni po boku Severuse.

Zmijozel se usmál do tmy. Nebyl žádný hlupák.Všiml si pohledů, které si vyměňovali celý večer. Jednoho dne se možná přiznám, že jsem o jejich plánovaném svádění věděl.

Koneckonců, jeho sklepení bylo nedostupné. Zabezpečení ho upozornilo v okamžiku, kdy je narušili.

Přemístil se zpět, skryl se ve stínu a sledoval je, čím dál víc vzrušený.

Dracovo projevení zájmu o jeho osobu mu poskytlo ideální příležitost a Severus po ní skočil.

Ano, pomyslel si, uspokojen. Můj plán zafungoval spolehlivě.

-

-