Oběť

„Severusi, musíš to udělat, pro obnovu Bradavic,“ naléhala Minerva.

Jmenovaný se naježil, podobným způsobem už ho jeden ředitel vydíral. „Nikdy! Já nebudu dělat šaška tlupě bláznivých ženských!“

„Pane profesore, prosím, vždyť jde jen o večeři a milou společnost. Pro ty dívky jste idolem, jste hrdinou jejich fantazií, jejich povídek,“ přidala se Hermiona.

„Grangerová, zaprvé zapomínáte, že kouzelnický svět musí zůstat utajen, a zadruhé nevím, proč by se večeře se mnou měla dražit v jakési pofiderní aukci. Copak jsem nějaká pop stár.“

„Pane profesore, už půl roku se jmenuji Weasleyová,“ ohradila se Hermiona a pokračovala. „Musíte to být vy, jste nejoblíbenější hrdina fanfiction povídek, takže je jisté, že o večeři s vámi se autoři poperou. Na vyjmutí ze zákazu kontaktů s mudly už pracují můj tchán i ministr kouzel. A navíc, proč si myslíte, že aukci o setkání s vámi vyhraje žena? Ač se to nezdá, mezi autory slashe jsou i muži. Třeba vyhraje některý z nich.“

„I tak! Nepřipadá v úvahu!“ utnul rozhovor a s plápolajícím pláštěm odkráčel.

Hermiona pohlédla na McGonagallovou. „Musíme do plánu zasvětit Harryho.“ Ředitelka s povzdechem přikývla.

O měsíc později při čekání v mudlovské restauraci proklínal Severus obě ženy i svou závislost na manželově sexuální dovednosti.