(napsáno pro drabble
soutěž Pentagramu)
S odjezdem posledního žáka na prázdniny stoupala
ostražitost Severuse Snapea. Jako každý
učitel se těšil na dny volna skoro stejně jako studenti, nemohl se dočkat, až
se zavře v bradavickém sklepení mezi své kotlíky a křivule. Několik prvních let
působení na Bradavické škole se mu to dařilo. Bohužel zapomněl na Albuse
Brumbála. Ten nesouhlasil se způsobem odpočinku mladého lektvaristy. Když
nepomohlo několikaleté domlouvání, rozhodl se jednat.
Severus právě v poklidu připravoval další dávku Kostirostu
pro bradavickou ošetřovnu. Zrovna chtěl zamíchat nadrcené drápy hipogryfa se
šťávou z ďáblova osidla. Sotva však vzal do ruky skleněnou lžíci, ucítil
známý tah pod pupkem. Byl přemístěn.
„Vítám vás na Manorce, pane profesore. Pan ředitel přikázal, abychom se vám plně
věnovali a splnili všechna vaše přání.“ Zároveň mávl hůlkou, přenášedlo se
vyškublo Severusovi z ruky a rozplynulo se v nenávratnu. „Chtěl bych
vás upozornit, že jsou zde silné protipřemísťovací bariéry.“ A tak byl Severus
přinucen strávit čtrnáct dní relaxací u moře.
Příští rok učinil opatření a předem všechny předměty ve své
laboratoři zkontroloval, aby se, Merlin chraň, neocitl zase v nějaké
přímořské odpočívárně. Jenže ani teď
ředitelovým intrikám neunikl. Zhruba v polovině července polevila jeho opatrnost.
Po jednom náročném dni stráveném nad kotlíky, usoudil, že si zaslouží doušek
něčeho silnějšího. Jen však vzal do ruky sklenici, opět nedobrovolně změnil
lokaci. Ocitl se v dřevěném srubu. Po krátkém rozhlížení, našel na stole
vzkaz.
Milý Severusi,
Protože jsem nabyl
dojmu, že pobyt u moře minulý rok ti neposkytl dostatečné uvolnění, zařídil
jsem ti letos dovolenou daleko od hlučícího davu v Yellowstoneském národním
parku. Zásoby máš na čtrnáct dní. Doufám, že se ti tam bude líbit a že si
pořádně odpočineš, abys druhého září zase nezaklel nového učitele obrany proti
černé magii. Tvůj A.B.
Aby toho nebylo málo, sklenice-přenášedlo pomalu zmizela a
on zde na čtrnáct dní uvízl. Zaúpěl. Nezbývalo mu, než se nucenému volnu
podřídit. Naštěstí ho strávil v okolních lesích, kde si obstaral zásobu
vzácných bylinek. Případné chvíle nudy si zpestřoval vymýšlením pomalých
mučivých úmrtí Albuse Brumbála.
Proto se následující školní rok připravil a nepozorovaně se
pustil do úpravy domu po rodičích. Zvenku vypadalo obydlí v Tkalcovské
uličce stejně, jako polorozpadlá barabizna, ale uvnitř skýtala veškerý komfort,
co lektvarista potřeboval. Především se soustředil na vybavení moderní laboratoře,
to mu zabralo většinu času. Ostatní místnosti zařídil jen nejnutnějším,
koneckonců mínil většinu času strávit nad svými kotlíky, a tak žádný zbytečný
přepych nepotřebuje. Poslední červnové dny už se nemohl dočkat, až se odstěhuje
do svého staronového doupěte.
Jeho očekávání byla splněna. V klidu svého domova celý
den pokojně bádal, aby se večer uložil s dobrou knihou. V knihovně ho
zaujaly Letopisy Narnie. Zajímavé, pomyslel
si, když otevřel Lva, čarodějnici a skříň, od
té doby, kdy mi ji četla matka, jsem ji neměl v ruce. Dočítal první
kapitolu a … Najednou se i s lůžkem
ocitl uprostřed zasněženého lesa pod rozsvícenou lucernou. Už ne! Zanaříkal. Útěchou mu byla malá pomsta. V okamžiku jeho přemístění všechny
Albusovy citrónové bonbóny zhořkly.
Mezitím se v bradavické ředitelně prudce rozblikal
sledováček, který měl Brumbála informovat o jeho podřízených. Šedovlasému starci radostí zajiskřily oči,
zase se mu podařilo dostat Severuse.
Žádné komentáře:
Okomentovat