Manipulace s myslí

-

http://alisanne.insanejournal.com/1233065.html#cutid1
-

-
Harry si povzdechl a nenápadně se přemístil do domu.

"Zbláznil ses?" Zeptal se Ron.

Možná ano, pomyslel si Harry. Není snadné milovat Severuse.

Hermiona byla opatrnější ve svém vyjadřování, ale Harrymu neušly obavy v jejích očích.

Řekl jí, že musí domů a uprchnul dřív, než ho začala vyslýchat.

-

"Opozdil ses," prohlásil Severus, když Harry vstoupil do obývacího pokoje. "Náročný den na ministerstvu?"

"Řekl jsem o nás Ronovi a Hermioně," zašeptal nebelvír.

"Opravdu." Starší muž se postavil a přistoupil k němu. "Beru to tak, že tě... nepodpořili?"

Potter mu pohlédl do očí, aby mu ukázal, co se stalo.


Stulený v partnerově blízkosti se Harry cítil lépe. Skončili v posteli a po milování se pustili do zbytků jídla. "Taky jeden ze způsobů, jak mi zlepšit náladu," zasmál se a přitiskl se k Severusovu rameni."
"Jistě, provedl jsem také intenzivní výzkum na toto téma," zamumlal zmijozel. -"Mám tedy nějaké odborné znalostí."

Nebelvír se ušklíbl. "Já se nehádám." Zatímco prsty škádlil partnerovy bradavky, zeptal se:

"Jsi... naštvaný?"

"Myslíš proto, že tví přátelé pochybují o tvém duševním zdraví?" Když Harry přikývl, Severus si odfrkl. "Proč bych měl? Já si myslím, že jsi blázen."

"Co?" Nebelvír zamrkal.

"Vím, že si tě nezasloužím, a přesto jsi tady." Severus ho políbil na spánek. "Mě to zní bláznivě."


Harry měl poslání. Po Severusově vyznání byl odhodlaný mu ukázat, jak je pro něj důležitý.

Nicméně, to se snadněji řekne, než udělá. Ron a Hermiona mu vztah s lektvaristou neustále rozmlouvali a ten zase odmítal veškeré pozvánky na společenské akce s jeho přáteli - ne, že by mu to Harry vyčítal.

Harry se začínal cítit, jakoby se opravdu zbláznil!

Konečně, měl toho dost a dovlekl Severuse na pravidelnou měsíční večeři zaměstnanců ministerstva. Přitáhl si ho blíže k sobě a přede všemi ho políbil.

"Chceš šokovat, že?" Šeptal lektvarista.

Nebelvír se jen usmál.


Uprostřed hlučného davu, našel Harry jejich stůl. Když dorazili, vypadal Ron ohromeně.

"Pane."

"Pane profesore," uvítala je Hermiona chladně.

"Zdravím vás." Než se sám posadil, odsunul Severus Harrymu židli. "Ale já už nejsem profesor."

Jak večeře pokračovala, Hermiona roztávala a Ron postupně také. Brzy sepřátelsky bavili.

Poté, co se Harry a Severus zvedli, zeptal se Ron. "Uvidíme se příští měsíc?"

Zmijozel se ušklíbl. "Pravděpodobně ne."

"Přijdete o pověstnou ministerskou večeři." Škádlila je Hermiona.Zatímco žertovali o strašném jídle, Severus je k partnerovu údivu pozval na večeři.

Lektvarista potlačoval smích. "Byl bych blázen, pokud bych tohle absolvoval každý měsíc."


"Máš pravdu," zašeptala Hermiona. "Mýlili jsme se, on se změnil."

Harry se usmíval.

Od ministerské večeře už uběhly dva měsíce a za tu dobu byli Ron a Hermiona několikrát jejich hosty. Nyní spolu večeřeli alespoň jednou týdně.""Říkal jsem ti to."

Potřásla hlavou. "Ron předvídal, že to řekneš."

Harry ji objal a zeptal se: "Zlobíš se? Jak často ti mohu říct, že se pleteš?"

"Bod pro tebe," – řekla a zavěsila se do něho. "Takže jediné šílenství, které mohu prokázat je, že jste zblázněni do sebe navzájem."

"Jo." Usmál se Harry a pohlédl na Severuse, který se dobromyslně dohadoval s Ronem.

"To je jisté."